Anotace konference „Perspektivy veřejné správy na Moravě a ve Slezsku“

Pořadatel: Společnost pro Moravu a Slezsko, z. s.
Termín: pátek, 28. května 2021
Místo konání: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Gorkého 10, Brno

Odborná konference „Perspektivy veřejné správy na Moravě a ve Slezsku“ si klade za cíl představit problematiku vývoje státní správy a samosprávy na Moravě a ve Slezsku v co možná největší šíři od prvních počátků organizované správy v období raného středověku až po současnost a perspektivy budoucího vývoje. Konference slibuje pestré zaměření z hlediska širokého chronologického i tematického záběru.

Pokračovat ve čtení

Moravské odpoledne se vydařilo. Děkujeme všem za účast a těšíme se příští rok!

V sobotu 19. září se v Brně konalo přátelské setkání příznivců Moravy s názvem Moravské odpoledne. Akci pořádala Společnost pro Moravu a Slezsko ve spolupráci s dalšími moravskými organizacemi. Děkujeme všem účastníkům a těšíme se na příští ročník!

O Moravském odpoledni, které letos navázalo na tradiční Den za Moravu, píší v reportáži Zprávy z Moravy. Děkujeme všem účastníkům, zvláště těm, kteří se podíleli na organizaci. Již nyní počítáme s tím, že příští rok akce proběhne znovu, tentokrát ve větším formátu.

Pozvánka na Moravské odpoledne, sobota 19. září 2020

Vážení přátelé,

přijměte naše srdečné pozvání na Moravské odpoledne. Přátelské setkání všech příznivců Moravy proběhne v sobotu 19. září od 15 hod. Těšit se můžete na představení aktivit moravských organizací, včetně Společnosti pro Moravu a Slezsko, i na zábavu u vína, hudby a sportu. Volejbalový areál CITY BEACH Brno se nachází nedaleko autobusového nádraží Zvonařka. Akce, která navazuje na dopolední Den za Moravu, je tedy vhodná i pro přespolní.

Jak to bylo s kraji a zeměmi na našem území

Nedávno se někteří z nás zúčastnili voleb do krajských zastupitelstev. Při té příležitosti si dovolím připomenout bouřlivý vývoj krajského a zemského uspořádání v naší historii.

Od pádu Velké Moravy na počátku 10. století byla severní půle Moravy s centrem v Olomouci pod správou přemyslovských knížat z Čech. Jižní polovinu Moravy připojili Přemyslovci až po roce 1019 a zřídili zde systém správních údělů pro mladší členy přemyslovského rodu. "Dvojí" Morava, totiž olomoucký úděl a úděl brněnsko-znojemský, pak fungovala po celý zbytek 11. a ve 12. století.

Po roce 1182 bylo území Moravy správně sjednoceno do jediného markrabství. Státoprávní reformou krále a markraběte Karla (později císaře Karla IV.) z roku 1348 bylo Moravské markrabství ustanoveno jako nezcizitelné léno krále českého, součást svazku zemí Koruny české. Takto bylo vnímáno vlastně až do vzniku Československé republiky v roce 1918, který proběhl revolučně, tedy bez souhlasu zemských sněmů Čech, Moravy a Rakouského Slezska. Po oněch téměř 800 let Morava a Slezsko existovaly více méně na Čechách nezávislé – měly své zákony, soudnictví a vládu v čele se zemským hejtmanem.  V některých převratných dobách si Morava šla zcela vlastní cestou (v dobách husitských, před nástupem Jagellonců nebo před bitvou na Bílé hoře). Po zrušení České dvorské kanceláře v roce 1749, která sídlila v Praze, měly Čechy a Morava společnou jen osobu panovníka a úřady ve Vídni.

Rozšířeným omylem je označení Českého království ve smyslu všech zemí Koruny české, přitom České království až do roku 1918 zahrnovalo pouze Čechy, nikoli Moravu a Slezsko.

Pokračovat ve čtení

Proč vlastně vlály pátého července moravské vlajky?

Velkorysost, s jakou většinově Moravané odložili vlastní identitu pro záchranu jednotného českoslovanského národa, se nesetkala s velkorysostí u slovanských bratrů z Čech. Moravské vlajky, které zavlály na moravských radnicích, jsou voláním po různosti.

 

Letos na den sv. Cyrila a Metoděje, patronů Moravy, na více než 220 radnicích zavlály vedle státních vlajek České republiky i historické moravské zemské vlajky. Vlajku vyvěsily radnice po celé Moravě od nejmenších obcí přes Velehrad nebo Křižanov až po města jako Uherský Brod, Moravské Budějovice, Šumperk, Břeclav a Brno i s jihomoravským hejtmanstvím. Včetně Dačic, moravského města ex offo v Jihočeském kraji, a také Jindřichovic pod Smrkem v severních Čechách. Jaký má tato akce smysl?

Pokračovat ve čtení

  • 1
  • 2